Monika Minaříková: Když se sen stane realitou

Monika Minaříková, čtyřiadvacetiletá úspěšná vlasová stylistka s bohatou praxí, která působí též jako školitelka kadeřníků a podílí se na přípravách při fotografování do módních časopisů, natáčení filmů a reklam, si letos v lednu otevřela svůj první kadeřnický salón. Salón MONAMI je nebem na zemi a to především díky šikovným ručičkám jeho majitelky, se kterou jsem si povídala o její cestě za úspěchem.

Na tvém webu je spousta úspěchů, kterých jsi dosáhla. Dnes otevíráš vlastní kadeřnický salón. Jaká byla cesta k tvému dnešnímu dni? Co jsi udělala jinak než ostatní, jak je možné otevřít si ve 24 letech salón? 

Já vůbec nevím, co jsem udělala jinak než ostatní. Jsem typ člověka, co si jde za svým cílem. Měla jsem svůj sen, otevřít si vlastní salón. Celé to vzniklo, když jsem pracovala jako zaměstnanec, a poté jako živnostník "na křeslo". Vždy jsou dány nějaké podmínky, které ti nevyhovují, a ty to nemůžeš změnit, protože jsi pořád jen zaměstnanec. A to mi vadilo. Chtěla jsem, aby se u mě cítili klienti jako doma. Hudba a vůně salónu je pro mě to nejzákladnější. Sama nesnáším, když mi při práci hraje rádio. 

Čím je tvůj salón jiný než ostatní salóny, kterých je v Praze nespočet?

MONAMI znamená Monika Minaříková a zároveň je to francouzsky můj přítel. Takže chci, aby klienti říkali "Jdu k mé přítelkyni udělat si vlasy". Můj přátelský vztah k lidem mě dostal tam, kde dnes jsem, a díky němu mám tolik klientů.

Nechtěla jsem mít ze salónu obchodní výlohu, dobré restaurace je také nepotřebují. Lidé prostě vědí, že jsou tam dobří kuchaři, a proto tam jdou. Takže jsem hledala, až jsem našla zrekonstruovaný byt s vchodem z ulice. Má velké vchodové dveře s recepcí a zbytek už se schovává. V každém kadeřnictví, kde jsem pracovala, byla výloha a mně není příjemné když je má klientka vystavena ve výloze. Pak ta hudba. U vchodu a v pracovní části hraje jemný jazz a v oddělené části na relaxaci zase příjemná relaxační muzika. A taky jsem si vyhrála s toaletou. :-) Mám ráda malé látkové ručníky, co najdete v luxusních restauracích, takže jsem je přenesla i do kadeřnictví. Pak taky kosmetiku pro ženy na odlíčení a upravení se v soukromí.

Já to vím, protože tě navštěvuji pravidelně, ale prozraď mým čtenářkám, kolik u tebe nechají za barvu a střih?

Je to individuální. A cena je pokaždé jiná. Platí se za kvalitní kosmetiku. Celé to je s ohledem na gramáže. Třeba tvůj melír, když dostaneš do vlasů 30 gramů melíru, tak zaplatíš za 30 gramů melíru. Stříhání u kratších vlasů je 550 Kč a u těch nejdelších je to max 900 Kč. Takže suma sumárum barva se střihem se pohybuje od 1 500 Kč do 2 500 Kč. A pánské střihy jsou od 370 Kč do 450 Kč, což vždy zahrnuje mytí a masáž hlavy. Nepotřebuji být dražší, neotevírám salón, abych zvedala cenu. Jen to chci mít po svém, jsem holka z Moravy a chci zůstat taková, jaká jsem.

Na Facebooku, neustále sleduji tvou práci, mám pocit, že neustále pracuješ. Kolik hodin v týdnu vlastně pracuješ?

Je pravda, že pracuji úplně naplno. V práci jsem dvanáct až třináct hodin denně, ale už od rána jsem na Facebooku, kde mám přes 3000 fanoušků, sledují mě různé kadeřnice, které se se mnou radí jak bych ostříhala nebo obarvila, anebo naopak jakým odstínem jsem barvila svou zákaznici. Takže už cestou do práce komunikuji s klienty a zase po práci zveřejňuji fotky z proměn. To mi také přivedlo spoustu klientů, a to  nejen z Česka. Zrovna minulý týden u mě byla holčina ze Skotska a říkala, že za mnou opět za půl roku přijede. A to už ke mně chodí šest let. 

Kolik zákazníků za den stihneš?

Tak to je také individuální. Když jsem sama, tak zvládnu za den 12 lidí. Ono ale záleží, kolik z toho je žen, nebo mužů, kolik je střihů a melírů. Mám hodně dlouhovlásek, a takový melír trvá i tři hodiny. A když mám asistentku, tak zvládnu třicet lidí za den. Ale není to jako na běžícím páse. Je to plně relaxační a nikdo nečeká. Asistentka mi pomáhá s mytím barvy a masážemi, zatímco já stříhám dalšího pána, pak třeba zase dělám dvě barvy, a zatímco jedna relaxuje, tak druhá už se fouká.

Co za zákazníky k tobě chodí?

Herci, zpěváci, modelky, právníci, prodavači, nebo doktoři. Třeba zubařek mám šest. Mohla bych jmenovat do nekonečna. Je to super. Vždy, když něco nevím nebo potřebuji s něčím pomoci, tak stříhám někoho, kdo to dělá, a zeptám se ho. A funguji tak i naopak. Když mi někdo řekne, že nemá práci, tak já zrovna náhodou o nějaké vím. Což je skvělé.

Spolupracuješ na proměnách pro časopis “Chvilka pro tebe“. Jaké ženy chodí na proměny? Bojí se? Odcházejí spokojené? A kde se vlastně berou?

Klientky se ke mně dostávají přes redakci. A já dopředu nikdy nevím, kdo přijde. Vidíme se až na místě. Ale není to pravidlem, už se nám stalo, že nám někdo vypadl a my jsme vyrazili na ulici a hledali zájemce, aby se to opravdu ten den vyfotilo. Teď nějakou chvilku "Chvilku" nedělám, ale hned jak bude salón v provozu, plánujeme obnovit spolupráci. Tentokrát ale ne se mnou, ale s  holkami, které budou se mnou v kadeřnictví. Je to skvělá nabídka, jak získat nové kontakty. A přímo k proměnám. Lidé se bojí. A chtějí jen menší změny. Nebo jen dodělat melír. Ale tak to nejde, to by potom nebyla proměna, ale návštěva kadeřníka. Vždy najdeme společnou cestu, třeba novým střihem nebo přelivem. Ještě jsem neměla negativní zkušenost, naopak spousta se jich ke mně vrací, a to jsou někdy i z druhého konce republiky.

Jsme my české ženy něčím typické? Experimentujeme, nebo jsme spíše zdrženlivé?

Člověk se celý život hledá. Ale vždy má alespoň představu, jestli chce být blond, nebo bruneta. Ty sama víš, že i když jsi na blond a melírujeme, tak zkoušíme nějakou změnu. Změna je prostě potřeba. I já sama jsem byla na jaře černovlasá, ale zase jsem se vrátila ke své zrzavé, která ke mně patří. A pak jsou tady trendy, třeba styl Ombre. Ten zaznamenal velký boom a chtěl ho každý. A teď už upadá. Ale to neznamená, že se přestane dělat. Stejně tak, jako si ještě dnes střihají lidi podkovu do "Backhamky", tak i Ombre zůstane. Nicméně momentálním trendem je především přirozenost. Zlatavé, nebo hnědé tóny s leskem, které působí luxusně, ale vydrží. Vychází to tak trochu ze současné finanční situace - pokud nemáte náročný účes, tak nemusíte ke kadeřníkovi každý měsíc.

Kdybys mohla vybrat kohokoliv na světě, komu bys mohla změnit účes, kdo by to byl a proč? Co bys mu/jí udělala jinak?

Tahle otázka mě pobavila. Včera jsem byla v tramvaji a koukám na lidi a byla tam jedna paní. Tak tahle paní by to potřebovala, tu bych změnila. Ale neznám její jméno. Kolikrát si říkám, že bych některé lidi udělala i zadarmo. Ale pokud bys chtěla někoho konkrétního, nějakou celebritu, tak to je těžké si vybrat. Ani mě to nikdy nenapadlo. Ale spíš bych si vybrala chlapa. Lépe se pak využívají ženské zbraně k přemlouvání. :-)

Věděla jsi už od mala, že budeš kadeřnice, nebo kdy to přišlo?

Mé první vysněné povolání bylo policajtka. Protože u nás před domem stávali policajti a vybírali prachy. A já jsem si říkala: "To bude strašně jednoduchá práce, budu stát před domem a vybírat peníze." Pak jsem se seznámila s vojákem a chtěla jsem být pro změnu vojačka. Bavily mě filmy, kde vojáci zachraňovali lidi, ale to taky neklaplo. Že budu kadeřnice, pro to jsem se rozhodla až na základce v deváté třídě. Tehdy jsem česala holky ve třídě a všechny moje panenky byly holohlavé, a tak to bylo jasné. Učitelky mě tam nechtěly, měla jsem dobré známky, a to se moc neslučovalo. Ale stejně jsem šla a nelituji toho. Jsem za to moc vděčná svým rodičům, kteří mi nechali volnou ruku a netlačili mě na výšku. I když rozhodnout se v patnácti opravdu není lehké, já si ale věřila, což bylo zásadní. Za sebe děkuji někomu tam nahoře, že mě dovedl tam, kde teď jsem. Nevím, jak se to stalo, ale dneska otevírám svůj sen.

Monika Minaříková

Monami - HAIR studio

+420 723 929 329 

Březinova 27, 180 00 Prague, Czech Republic

Práci Moniky můžete, stejně jako já, sledovat na jejím Facebooku (Monika Minaříková - hair stylist). Navštívit můžete také facebookové stránky salónu (Monami - HAIR Studio). No a mě můžete sledovat ZDE. Pokud by Vás zajímalo něco dalšího, ptejte se. :-)

A pokud máte tip na další rozhovor, ať už s Vámi, nebo s někým dalším, určitě mi napište. Ráda se inspiruji.